sobota 7. ledna 2012

ČVUT po našem

Moc se mi líbí fotografická akce 365. Stokrát jsem s ní chtěla začít, ale jak se znám, není má vytrvalost právě z nejlepších. Takže nejjednodušší předsevzetí zní, že se budu snažit uveřejnit každý pokrok, který se mi podaří zachytit. A začnu tím dnešním.

Před třemi měsíci jsme na vyšetření u psycholožky dostali s Jiříkem složitý úkol. Měl z dřevěných kostiček postavit co největší věž. Zvládl na sebe postavit 4 kostičky a pak se mu věž sesypala.
Dneska jsem vařila a nechala si Jiříka hrát v pokojíčku. Za chviličku slyším jásání a tleskání (Jiřík je zvyklý si neverbálně vypomáhat, většinou mu moc nepřekáží, že slova nejdou v pusince vytvořit. V hlavičce jsou hezky uspořádaná a tleskání znamená "Jiřík je šikovný"). Zvědavě nakukuji do pokoje a nestačím žasnout. Žasněte se mnou.


Musel to navíc ještě zapít. To víte, taková událost;)

4 komentáře:

  1. 365 jsem se pokoušel udělat taky, po 60 dnech jsem se sekl, pak 20 dní nic a teď mám isce každý den fotku už asi měsíc, ale nejsem schopen to tam dát a štve mě to :)

    Jinak žasneme :) (Chtěl jsem napsat několik vtipných slov s ŽAS jako Žasni, ale nich chytrýho mě nenapadlo, tak raději mlčím :o))

    OdpovědětVymazat
  2. Právě proto nemám takové ambice, a pokud se zadaří, o to líp, ne? :))
    Jojo, já už vymýšlím ŽASnutí 5 let a pořád jsem na nic rozumnýho nepřišla :D

    OdpovědětVymazat
  3. jak se tváří ještě jako že to vlastně nic nebylo:D

    OdpovědětVymazat